Historie obce od založení do roku 1918
Obec Lesná se nachází na území bývalého vranovského panství. Byla jeho nejvýše položenou vesnicí, ale zároveň i nejmladší. Když hrabě Michal Jan Josef z Althanu, poslední majitel vranovského panství z rodu Althanů, značnými finančními náklady dal vranovskému zámku dnešní podobu, značně se finančně přecenil. Nejen že se zadlužil, ale i díky nákladnému způsobu života a riskantním hrám celé své jmění prohrál, takže dne 22. ledna 1793 byl Vranov v konkurzu prodán. Novým majitelem se stal pražský advokát Josef Hilgartner, rytíř z Lilienbornu. Ten nechal hned v následujícím roce vykácet část lesa mezi Onšovem a Vracovicemi, nazývaného Langekammer. Nově získaná půda byla rozdělena na stejné díly o velikosti jedné měřice (=asi 0,192 ha) a ty pak byly po 10 zlatých prodávány zájemcům. Tak byla založena nová obec, která dostala název po svém zakladateli – Liliendorf.
Založení obce i podmínky jejího osídlení byly široce obeznámeny, takže v brzkém čase byla obec osídlena mnoha příchozími z Moravy i z Čech. V kupní smlouvě se platila i renta vranovskému panství, a tak obyvatelé byli osvobozeni od roboty. Nejprve byla v roce 1794 založena ulice Německá (Deutschgasse). Trvalo několik roků, něž se osídlila. Protože přijížděli další osídlenci, vznikla další ulice, o něco menší, ulice Česká. Obě ulice byly nazvány podle převahy národností osídlenců. Později v době násilného poněmčování byla Česká ulice přejmenována na ulici Poštovní. Obytné domy byly stavěny z nepálených cihel a měli slaměné střechy. První obyvatelé patřily do chudých nemajetných vrstev. Byli to především bednáři, pláteníci, dřevorubci, sedláčtí pacholci a dělníci za denní mzdu. Během několika let se ale obec hospodářsky vzmohla a byla schopna odkupovat ornou půdu od sousedních obcí. Josef Hilgartner však nebyl majitelem vranovské panství příliš dlouho a už v roce 1799 je koupil císařský tajný rada Stanislav, hrabě z Mniszku, polský šlechtic. Ještě v roce 1799 však stačil věnovat Hilgartner obci věnovat malý zvon ze zámecké kaple vranovského zámku. Ten byl nejprve přemístěn na zvoniční stolici. Jakmile se dostavěl kostel, byl zavěšen do kostelní věže. Obec se pomalu rozrůstala a k roku 1801, tedy sedm let po jejím založení, čítala již 81 usedlostí.
V roce 1805 utrpěla obec Napoleonským tažením. Napoleon obcí projížděl po podepsání příměří v bitvě u Slavkova do Bavorska. V roce 1827 se započalo se stavbou silnice do Vranova a Šumné. Stavba byla dokončena v roce 1830. V revolučním roce 1848 přešla půda z rukou vrchnosti do vlastnictví rolníků. Do této doby ji vlastnila šlechta a rolníkům byla pouze zapůjčena. V následujícím roce byly pozemky obce odděleny od katastrů okolních vesnic a tím obec získala svoji samostatnost. V roce 1851 se v obci konaly první volby. Starostou byl zvolen Florián Fleischner. Na rok 1862 připadá stavba větrného mlýna, který byl v provozu do roku 1894. Poté byl využíván jako kolářská dílna. V roce 1867 byla dokončena stavba kostela. Za starosty Franze Pranze bylo usneseno, že v se v obci vybuduje chudobinec. 5. června 1894 začala oslava stoletého založení obce. Hlavním bodem oslav se stalo vysvěcení nových kostelních varhan, které dodala firma Mauracher ze Salzburgu. V roce 1911 měla obec 374 obyvatel mluvících německou řečí a 89 domů. Od roku 1911 v obci sídlila také četnická stanice. Obce se dotkla první světová válka. Během bojů padlo i několik mužů z obce. Výsledkem této války byl rozpad celé monarchie a začalo vznikat nové politické uspořádání Evropy. Německé obce na jižní Moravě se však pod vlivem Německého Rakouska a působením říšského poslance Oskara Teufela nechtěly připojit k Československu. Teufel vytvořil svůj vlastní stát Deutsch Österreich. Jeho činnost musela být ukončena při obsazení města Znojma československým vojskem 16. prosince 1918. V souvislosti s touto událostí se vojsko nově vzniklé Československé republiky objevilo dne 1. prosince 1918 před Šumnou a ještě týž den byla obec obsazena a následující den se tak stalo i v Liliendorfu.
Historie obce od roku 1918 do roku 1945
