5. června 1919 se konaly první československé obecní volby. Zánik monariche a vznik Československa neměl na složení obecního zastupitelstva ani na běžný život v obci výraznější dopad. Zajímavý je vývoj národnostní otázky. V roce 1900 se ze 375 obyvatel hlásili k české národnosti pouze dva, v roce 1920 byl poměr Němců k Čechům 291:30, následně se v roce 1921 hlásilo za Čechy 57 obyvatel. V roce 1924 stálo v obci 89 usedlostí, kde žilo 374 obyvatel. V roce 1929 navštívil obec tehdejší československý prezident T. G. Masaryk. Při sčítání obyvatel v roce 1932 měla obec 360 obyvatel (z toho 85 Čechů, 255 Němců + 20 cizinců). 25. dubna začala Západomoravská elektrárenská společnost s budováním elektrických sítí v obci.
Až do poloviny třicátých let spolu Němci a Češi v Liliendorfu vycházeli téměř bez problémů. Poměry se značně zhoršili po roce 1935. Z německé strany se tehdy dokonce ozývaly hlasy, aby z obce byla odstraněna pošta a četnická stanice. S vývojem mezinárodní politické situace se rozpory v obci prohlubovaly. Když 23. září 1938 vyhlásila československá vláda mobilizaci, řada občanů Liliendorfu německé národnosti utekla za hranice do Rakouska, které bylo okupováno Německem.
Po záboru pohraničí ve dnech 8. a 9. října 1938 se stala obec součástí Říše, což řada obyvatel obce vřele uvítala. Někteří Češi museli obec opustit a vrátit se zpět až po válce.Od roku 1938 se sídlo obce přesunulo do Horního Břečkova, který spravoval i další okolní vesnice. V květnu 1945 uzavřela obec jednu důležitou kapitolu a otevřela novou.
Ještě 8. května 1945 však byly v obci poslední zbytky německé armády. Do Liliendorfu pronikla Rudá armáda o den později. Ve vsi pak došlo k bojům mezi Němci a Rusi.
Z těchto bojů byla poškozena kostelní věž, bylo zapáleno několik domů a další domy byly poškozeny. Takto tragicky se otevírala nová etapa dějin obce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *